Genealogie a Heraldika 3-4/1997 - Ukázka z časopisu č. 1


Ukázka z článku: Jiří Hás - Rod Cikánů z Čermné

První zmínky o tomto rodu máme z roku 1478, kdy jeden z jeho členů zastával funkci purkmistra v Hostinném a tato se pak dědila po několik generací. Cikánové jistě obývali Hostinné již dříve, ale od zmiňovaného roku jsou známi jako erbovní měšťané, hlásící se k víře podobojí 1). Užívali mluvícího znaku /erbovního znamení/ a to v červeném štítu snědou hlavu vousatého muže /cikána/ se stříbrnými náušnicemi. Později měli tuto heraldickou figuru i v klenotu.

Roku 1602 byl císařem Rudolfem II. Cikánům tento znak potvrzen spolu s povýšením do vladyckého stavu pro bratry Jana a Martina. Zatímco Jan byl městským rychtářem v Jaroměři, byl Martin rychtářem hradeckým a posléze královédvorským 2). V královédvorském archivu se zachovalo několik listin, upomínajících na tuto význačnou postavu pobělohorské doby v místních dějinách. V roce 1626 měl Martin Cikán z Čermné podat císařské komisi v Praze zprávu o skutečném počtu katolíků ve Dvoře Králové, ale protože se k tomu zprvu neměl a později počty katolíků a nekatolíků utajoval a zkresloval, vydala se téhož roku do Dvora komise v čele s Heřmanem Černínem z Chudenic. Martin se však komisi omluvil pro těžkou chorobu a vyhnul se tak nepříjemným výslechům. K jeho cti ale uveďme, že královédvorský rychtář zřejmě byl skutečně těžce churav, neboť následujícího roku 1627 skonal 3).

Také jeho syn Václav st. Cikán z Čermné zastával rychtářský úřad a jako takový si v roce 1639 stěžoval písemně císaři na špatné poměry ve městě a na třídenní plundrování švédským vojskem 4). Václav byl osobním přítelem popra-veného stavovského direktora Valentina Kochana z Prachové a jeho smrt jím silně otřásla. Proto již vedl svoje děti, poučen vývojem doby, v duchu přísně katolickém. Jeho syn Václav Vilém i vnuk František Albrecht věrně sloužili habsburskému domu a získali za to inkolát s povýšením a polepšením znaku a to jmenovitě František Albrecht dne 29. 11. 1684. Polepšení spočívalo ve čtvrcení štítu, kde v 1. a 4. poli byl znak původní, ve 2. a 3. poli zlatém pak černá korunovaná orlice s červenou zbrojí a rozmnožení klenotů na dva. 1. klenot nesl snědou hlavu cikána, 2. klenot nesl černou orlici jako ve štítu. Přikryvadla byla červeno-stříbrná a černo-zlatá 5).

Cikánové z Čermné získali ještě jako měšťané majetek v Hostinném a to kromě domu na rynku také několik zahrad za městem a později i statek Čermnou mezi Hostinným a Pilníkovem, po němž se psali. V osmé generaci ale vymírá panská větev v potomcích Václava st. , kdežto potomci jaroměřského rychtáře Jana /+1618/ snad žijících podnes, postupně klesli zpět do měšťanského stavu, až v důsledku podnikání na svůj šlechtický původ zapoměli zcela.


Znak Cikánů z Čermné (1602)

Genealogie Cikánů z Čermné

VÁCLAV Cikán z Čermné, +1553 v Hostinném
oo Barbora N.


Erb rodu Puteani

... konec ukázky ...

Poznámky
1) M.Mysliveček, Erbovník (Praha 1993), s. 24 viz též Archív český sv V. (Praha 1889), s. 409
2) SÚA Praha, Dobřesnkého sbírka inv. 145 - Czikann von Tschermna, V. Král z Dobré Vody, Der Adel von Bohmen, Mahren und SAchlesien (Praha 1904), s. 36
3) A. Schulz, Jan Nepomuk hrabě ze Šternebrka úřední návštěvou ve sklepení věžr královédvorské roku 1771 (Dvůr Králové 1918), s. 35-37
4) A. Schulz, Archivní prameny, Systematicky a chronologicky uspořádaná snůška listin z archívu královédvorského od dob Husových do dob Koniášových, d. I./II. (Dvůr Králové 1914), kde autor snesl řadu pramenných dokladů o působení a životě rodu Cikánů z Čermné a rodů spřízněných jako např. Kapellů z Elbinku aj., týž Václav Cikán z Čermné, in. Hradecký kraj roč. VII.
5) viz Doerrovy Výpisy ze Saalbuchů, sv. X podle dochovaných pečetí Františka Albrechta z roku 1685 a Viléma Rudolfa z roku 1702 v SÚA Praha užívali i nadále pouze hlavu cikána, viz A.Sedláček, Českomoravská heraldika d. II (Praha 1925), s. 108
6) Dreischuhové patřili k nejvýznamnějším a nejbohatším rodům v Hostinném, žijí podnes v Bavorsku. Po roce 1945 byli odsunuti
7) Nezjistil jsem k jaké větvi Cikánů z Čermné tento Jan patřil. Z Fryštáku byly dva rody z Moravy. Ke kterému patřila Anna není možné prokázat, spíše k onomu, jenž se německy psal von Freistadt, viz J.Pilnáček, Staromoravští rodové (Vídeň 1930), s. 183 a 433.

[ Zpět ]


Kontakt | Úvod | Novinky