Genealogie a Heraldika 3-4/2005 - Ukázka z časopisu č. 1

Ukázka z článku: Anton F. Malinovský - Erby 2005 - Heraldičtí kreslíři Čech, Moravy a Slezska, ohlednutí za výstavou

Sportovci aspirující na tituly mistrů světa nebo Evropy musí čekat na svá klání většinou nejméně jeden rok. Ti co baží po olympijských medailích se mohou setkat jednou za čtyři roky. Perioda mezi sokolskými slety a spartakiádami byla v dobách míru pětiletá.

Na to, aby se sešli a předvedli heraldičtí kreslíři, je zapotřebí mnohem delšího časového úseku. Tradice heraldických výstav v Jílovém skončila počátkem 80.let 20.století. Poté se konalo několik výstav na Moravě, naposledy kolem r.1993. Poslední heraldická výstava, ovšem komornějších rozměrů doprovázela r.1999 konferenci HERALDICA VIVA II. na zámku v Pardubicích.

Ve dnech 23.září až 15.října 2005 uspořádal náš Klub pro českou heraldiku a genealogii pod záštitou Útvaru rozvoje hlavního města Prahy výstavu s názvem:

Výstava se konala na slušné adrese nedaleko Pražského Hradu na Hradčanském náměstí č. 8, v sále zvaném Konírna. Konírně vévodí a genius loci vytváří znaková aliance z počátku 17.století (J. Bořita hrabě z Martinic a Alžběta hraběnka z Wrtby). Někteří ze 17.vystavujících jsou heraldické veřejnosti dostatečně známí, jiní méně.

Na 24.panelech bylo umístěno krom medailónků o autorech s barevným snímkem, dalších asi 433 exponátů s jednotlivými erby nebo aliancemi, 6 vývodů a další cca čtyři desítky exponátů jako, mapky novoročenky a podobně. Z toho jeden exponát rozměrů 112 x 72 cm, ale také množství popisek. Exponáty, většinou kopie byly na panelech upevněny pomocí asi 3.000 přibitých špendlíků. Mnohem víc špendlíků (více než 6.000) bylo zohýbáno, protože se nepodařilo sehnat pouze ty vhodné, kalené. Další do výčtu nezapočítané exponáty byly na úvodních panelech nazvaných Heraldické prameny a Znaky měst.

Vernisáž se konala ve čtvrtek 22.září od 17,00 hodin za účasti asi 100 pozvaných, většinou známých a blízkých vystavujících autorů.

Nezájem sdělovacích prostředků byl absolutní přesto, že jsme včas dodali tiskovou správu do ČTK. Až po pár dnech se nám podařilo dostat informaci o výstavě do rozhlasu pomocí Dr.Stanislava Hošťálka, kde zazněla i v repríze. Ke konci výstavy ještě o nás krátkou zprávou informovala MF-Dnes. Dostat zprávu o výstavě do televize se nám nepodařilo nejen proto, že v Konírně nikdo nikoho nezavraždil, ale i proto, že naše potenciální kontakty byli v danou chvíli mimo dění. My sami jsme zadali inzerát do Pražského kulturního přehledu č.10. Výstavu nakonec vidělo přes pět set lidí.

Úvodní slovo částečně přečetl, částečně improvizovaně přednesl kurátor a duchovní otec výstavy Anton František Malinovský. Nejdříve poděkoval za pomoc svým nejvíce spolupracujícím kolegům-heraldikům. Zejména pak vedení a pracovníkům Útvaru rozvoje hl.m.Prahy, kteří mají nesmírnou zásluhu na realizaci celé akce.

Vlastní otevření výstavy připadlo předsedovi Klubu pro českou heraldiku a genealogii Dr Františku Skřivánkovi. Ten v krátkém projevu se zejména zaměřil na vztah osobitého výtvarného projevu k historickým kořenům heraldiky. Právě vnímání historických pramenů a jejich vtělení do daného období s přispěním osobitého projevu výtvarníka, řadí heraldiku mezi uměleckou tvorbu, která měla jak v minulosti, tak má i v současné době, své místo v naší kultuře.

Poté kurátor postupně představil všech 17 vystavujících heraldických kreslířů, včetně sebe. Dva vystavující nebyli přítomni, Dr. Pavel R. Pokorný právě pobýval v lázních, Emil Konopásek zemřel v březnu tohoto roku. Představování kreslířů probíhalo podle abecedy, hladce. Nikdo nevěděl jak reagovat při zaznění jednotlivých jmen a zda-li vůbec. Až při zaznění jména Jiřího Loudy Dr.h.c. se spustil nefalšovaný aplaus. Panu Jiřímu Loudovi nepochybně tleskalo všech cca 99 párů přítomných rukou, coby projev ocenění jeho celoživotního díla.

Kromě autorských panelů bylo k vidění i pět panelů tématických: Erby a znak významných, nežijících osobností české heraldiky, Erby a občanské znaky současných heraldiků, Kuriozity české heraldiky. Také již zmíněné Heraldické prameny a Historické znaky měst. Poprvé zde mohla veřejnost spatřit v plné kráse erby věrně nakreslené podle bohemikálního erbovníku - Vídeňského rukopisu 8330 - kolegou Jaromírem Olšovským-Laboutkou.

Zejména tři tématické panely aspirovaly rozsáhlými popiskami na výchovný aspekt. Většina vděčných návštěvníku je vydržela číst 1. - 2 hodiny.

Na vernisáži se snědlo 150 šunkových chlebíčků (odolávaly 40 minut), 240 velmi pikantních karbanátků k tomu 100 rohlíků a 2 druhy hořčice. K pití bylo 24 litrů vína sudového, odrůdového (Chardonnay, Sauvignon a Frankovka) i 5 l. jaké-hosi stolního, italského, červeného. Dále 48 lahví o obsahu 0,7 l a to Ryzlink vlašský (6 lahví) a americké víno ze slunné Kalifornie Lady Queen, jak bílé tak i červené (42 lahví). Pro řidiče či nemocné bylo 12 PET lahví minerální vody MATTONI. Z uvedeného vyplývá, že na vernisáži nemohl mít nikdo hlad (krom jednoho nejme-novaného vegetariána). Občerstvení nebylo hrazeno ani z peněz našeho Klubu (KČHG), ani z dotace, ale pouze z peněz vystavujících kreslířů, kteří se na něj složi-li.

Recept na Martinické karbanátky Bořita: 1 kg mletého masa, uvařená rýže 375 gr. (váha 3. pytlíků před uvařením), 4 celá syrová vejce 2-3 polévkové lžíce soli, jeden sáček mletého, černého pepře (cca 5 gr.), 250 gr. jemně nakrájené slaniny, 2 hlavič-ky rozmačkaného česneku, 1 jemně nakrájená cibule (cca 150 gr.). Vše řádně pro-mícháme a vyrobíme 35 - 45 karbanátků. (Karbanátky můžeme ještě vyválet ve strouhance). Ve fritovacím hrnci smažíme při teplotě 170 o C. po dobu 5 -7 minut.

Narozen r.1954 ve znamení býka v Praze. Profesí je ekonom a podnikatel. Zabývá se heraldikou více jak 30 let jak jako výtvarník, tak i z hlediska pomocné vědy historické. Specializuje se na britský region. Autor řady prací publikovaných v periodiku Heraldika a genealogie Naposledy o Řádu Točenice a o erbovních mon-strech. Navrhl několik obecních a občanských znaků.

Jeho panel měl motto: Heraldická monstra. Většina vystavených exponátů byly erby londýnských cechů. Monstra která vévodila Barochově expozici jsou u nás většinou neznámá.

... konec ukázky ...